ZÁMECKÝ ZPRAVODAJ
ČERVEN 2009
Měsíční zpravodaj ze života obyvatel na zámku v Těchobuzi.
MALÝ PRINC - FILMOVÝ FESTIVAL MENTAL POWER
ABILYMPIÁDA
SPORTOVNÍ HRY TLOSKOV
GEJŠA NA VÝSTAVĚ PSŮ
TÁBORNÍCI NA KLEPÁKU
MÓDA PODLE KAČENKY
BIBLE NA POKRAČOVÁNÍ
Z MÉHO ŽIVOTA – JIŘÍ ŠVEJDA
RYBÁŘSKÁ SOUTĚŽ
OSLAVENCI
REDAKROŘI:
Petr Bajer, Katka Blechová, Petr Hovorka, Petr Podešva, Miroslav Štarha, Jiří Švejda
Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí,
bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti.
Není-li však do svatého Jana viděti,
budeme v chladnu a dešti doma seděti.
MALÝ PRINC
a
FILMOVÝ FESTIVAL MENTAL POWER PRAHA 2009
Nedávno jsme všichni žili natáčením filmu Malý Princ. Podíleli se na něm také ústavy z polského Krakova a ze slovenského Zavaru. Dalo nám to hodně práce, ale určitě toho nelitujeme. Zúčastnili jsme se i filmového festivalu Mental Power v Praze a ze slavnostního udílení cen jsme neodešli s prázdnou.
3. května naši obyvatelé kteří hráli ve filmu Malý princ jeli do Prahy na filmový festival. Přijeli jsme do Prahy a ubytovali jsme se v Hotelu Aida. Chodili jsme do divadla kde, se jim promítaly filmy. Také jsme se procházeli po Praze a jezdili metrem a tramvají. Byli jsme se podívat na Hradčanech a jeli jsme lanovkou na Petřín. Také jsme navštívili zoologickou zahradu v Tróji.
6. května proběhlo slavnostní vyhlášení oceněných filmů. Náš Malý princ získal cenu za vedlejší ženskou roli a také dostal ocenění poroty. Všichni herci jsme šli na pódium, dostali jsme květiny a celý sál nám tleskal.
Autor článku: Petr Bajer
ABILYMPIÁDA
I letos jsme se zúčastnili abilympiády. Je to soutěžní přehlídka schopností a dovedností osob se zdravotním postižením v profesních i volnočasových aktivitách. Naši soutěžící si mimo nezapomenutelných zážitků odnesli i pěkná umístění.
Alena Koubová – 2. místo - malba na sklo
Mirek Tatay – 4. místo – vyšívání
Petr Janák – 4. místo – drátkování
Mirek Žofčák – 4. místo – návrh plakátu
Herbert Pecha – 4. místo – keramika
Miluše Pajtlová – 6. místo – malba na sklo
SPORTOVNÍ HRY TLOSKOV
Na hry jelo šest sportovců. Miroslav Pomajbík, Josef Pírek, Miroslav Štarha, Miluše Pajtlová, Milan Novák a Karel Jano. Dopoledne jsme přijeli do Tloskova a nejprve jsme se ubytovali v chatkách. Potom se šlo na nástup a soutěžit. Soutěžilo se v lehké atletice, stolním tenise, bowlingu a v bocce. Míra Pomajbík a Pepa Pírek získali II. místo ve stolním tenise. Já jsem získal zlatou medaili za běh na 100m a Milan Novák stříbrnou. V hodu kriketovým míčkem jsme se s Miluškou oba umístili na druhém místě. V bowlingu bylo 36 soutěžících a Karel Jano se umístil na 6. místě a Pepa Pírek byl 8. A poslední den se hrála bocca. Bylo 8 družstev a naše skončilo na čtvrtém místě. Kapitánem byl Míra Pomajbík a ostatní členové Miluška, Karel a Pepa.
Po oba večery pro nás byla připravena diskotéka a my jsme pěkně trsali. Taky nám zpívala Heidi Janků. S Miluškou jsme se zúčastnili taneční soutěže. Bylo to pěkný. Těším se, že příští rok pojedeme znovu.
Autor článku: Miroslav Štarha
GEJŠA na výstavě psů
Přijeli jsme s Michaelou Starou do Českých Budějovic na výstaviště, kde se konala výstava psů. Nejprve jsme si prošli celý areál a podívali jsme se na ostatní pejsky. Dva z nich se mi moc líbili. Potom jsem musel připravit na výstavu Gejšu. Vyčesal jsem jí a vystříhal slepené chloupky, aby byla pěkná. Pak jsme si vyzkoušeli chození v kruhu a přitom jsme se potkali s paní chovatelkou, od které Gejšu mám. Chvíli jsme si povídali, ale pak na nás přišla řada a šli jsme do výstavního kruhu. Gejša byla hodná a chodila moc hezky. Líbila se i porotě. Získala titul: Rezervní CAC a Výborný I. Paní chovatelka i porota mě pochválily, že se o Gejšu hezky starám, že to je na ní vidět a že má moc hezkou srst. Tak jsme si řekli, že ještě zkusíme nějaké další výstavy.
Autor článku: Petr Podešva
TÁBORNÍCI NA KLEPÁKU
25. května někteří naši klienti jeli na rekreaci na Klepákův mlýn. Kde se sjelo několik ústavů. Přijeli jsme na Klepákův mlýn, kde jsme se ubytovali v chatkách. Do chatek nám dali prostěradla na postel. Pak jsme šli na dřevo do lesa. Nosili jsme větve a chvojí.
26. května úklid chatky. Po úklidu byla snídaně. Vycházka lesem okolo Klepákova mlýna. Po obědě vycházka na Richnov, kde se někteří koupali a opalovali. Večer jsme opíkali vuřty.
27. května všichni klienti dostali knížku, kde se psali eura. Za eura si klienti nakoupili
v kantýně. Začalo pršet tak jsme se dívali na film.
28. května Pršelo tak jsme se dívali na film. Taky nám upekli v kuchyni prase. Mělo se opéci na ohni, ale pršelo a dřevo bylo mokré. Na večeři jsme zašli do hospody.
29. května Šli jsme sbírat houby. Našlo se jich dost. Z hub nám uvařili polévku. Pak jsme poslouchali hudbu.
30. května Šli jsme na vycházku do Brandlina. Večer jsme zašli do hospody.
Protože jedu na filmový festival do Prahy tak jsem jel o týden dřív. Ostatní si uživali Klepékův mlýn ještě týden.
Autor článku: Petr Bajer
Z mého života
Narodil jsem se ve Vimberku v roce 1957. Maminka se jmenovala Marie a pracovala v družstvu. Táta se jmenoval Vojtěch a pracoval na pile. Rodiče měli svatbu v kapličce v Zálezlech a potom bydleli v Kovaníně č. p. 2., kde jsem s nimi od malička bydlel i já s bratrem Vojtou. Do školy jsem chodil v Zálezlech do normální školy. Potom jsem měl zánět mozkových blan. Byl jsem ve Strakonicích v nemocnici rok a půl. Potom jsem šel do zvláštní školy v Žíchovci, kde jsem byl i s mým bratrem. Maminka nám umřela, když mi bylo deset let. Táta nás vychovával osm let sám.
Od malička jsem hrával fotbal a hokej. Měli jsme hospodářství a já se musel starat o králíky, slepice, kačeny, prase a krávu. Krávu jsem chodil pást a jednou mi utekla až do jézéďáckýho pole. Jako kluci jsme byli velká parta a dělali jsme spoustu vylomenin. Stříleli jsme z praku a ze vzduchovky. Na terč nebo na slepice a někdy jsme byli i v hlášení Národního výboru.
Taky jsme chodili na zábavy a když jsem prvně tancoval, šlapal jsem holkám na nohy. Velkou ostudou pro mě bylo, když mě až v šestnácti letech učila jedna holka jezdit na kole a později také na motorce. Posadila mě na motorku – to mi bylo sedmnáct – Jawu 250 a nechala mě jet. Já jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. Ono to potom chcíplo, takže se mi naštěstí nic nestalo. Taky mě učila plavat na prkně. Měl jsem ji rád. Jmenovala se Maruška Žáčková.
Chtěl jsem se vyučit ševcem, ale měl jsem zdravotní potíže. Vadila mi ta lepidla.
Dobře si pamatuju, jak k nám v roce 1968 přijela ruská armáda – okupanti. Ve škole jsme nesměli říct ani slovo, nešel rozhlas ani televize. Muselo být ticho. Místo školy jsme museli být doma.
V osmnácti letech jsem šel na vojenskou správu do Prachatic, ale nakonec jsem dostal modrou knížku.
Ve dvaceti letech jsem přišel do ústavu v Těchobuzi. Byl to pro mě velký šok. Tady jsem si hledal nové kamarády a vychovatele. Za můj pobyt se tu vyměnili tři ředitelé. Nemám moc rád změny. Vždycky mě to hrozně trápí.Po revoluci přišlo mnoho změn nejen do republiky, ale i k nám do ústavu. Máme teď víc možností. Můžeme jezdit na výlety a cestovat i do zahraničí. Já ale nejraději jezdím domů na Šumavu.
Svůj rodný kraj mám moc rád. To je můj domov – brána Šumavy. Kousek od nás bydlí i Zdeněk Troška a v Malenicích paní Jiřina Jirásková a pan řežisér Podsklalský tam má hrob, který paní Jirásková chodí zalívat becherovkou. Na tomto hřbitově je ještě pochován pan Zítek a pan Plesko. Kostel v Malenicích je sv. Jakuba a je chráněnou památkou UNESCO. Rád se taky podívám na hřbitov do Hoštic na hrob pana Tučného. Nosím mu tam kytky.
Hrozně se vždycky těším na rodinu, na sestřenice a na jejich děti. Ty děti jsem opatroval od malinka. Místo prázdnin mě nechali hlídat. Když moc řvaly a já nevěděl co s nima, tak jsem jim je vždycky strčil zpátky.
Autor článku: Jiří Švejda
NĚCO Z BIBLE
2. pokračování
Adam a Eva měli dva syny. Jmenovali se Kain a Ábel. Kain byl rolníkem a Ábel byl pastýř. Kain i Ábel obětovali Hospodinu. Kain ze svého obilí a Ábel ovečku. Hospodin přijal Ábelovu oběť, Kainovu však zavrhl, protože Ábel opětoval z čistého srdce a lásky a Kain ne. Kain se začal hněvat. Hospodin Bůh řekl: „Proč se hněváš Kaine? Budeš-li obětovat z čistého srdce a lásky, přijmu i tvoji obě't.“ Kain se ale stále hněval. Pozval svého bratra na pole a tam ho uhodil tak silně, že ho zabil. Hospodin Bůh se tázal: „ Kde je tvůj bratr Ábel, Kaine?“ Kain začal lhát a být drzý. Odpověděl: „Nevím, cožpak já jsem strážce svého bratra?“ A Hospodin pravil: „Cos to učinil, Kaine? Krev tvého bratra volá ze země ke mně. Zabil jsi svého bratra a za to budeš vyhnán, Kaine!“ Kain řekl: „Kdokoliv mě uvidí, může mě zabít.“ A Hospodin řekl: „Nikoliv Kaine. Kdo by tě zabil, toho stihne sedminásobná pomsta.“ Hospodin Bůh dal Kainovi na čelo znamení, aby žádný, kdo ho viděl ho nezabil.
Tak Adam a Eva ztratili v jediný den oba syny.
Autor článku: Petr Hovorka
RYBÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Soutěžící nejdříve obsadili svá vylosovaná místa u rybníka. Soutěžili ve dvou etapách. Každému se podařilo ulovit kapra a vítězem se stal ten, kdo získal nejvíce bodů. Hodnotilo se to podle počtu ulovených kusů a podle velikosti. Akce se líbila a účastníci byli spokojeni.
Hodnocení dopadlo takto.
1. místo Herbert Pecho
2. místo Miroslav Pomajbík
3. místo Josef Pírek
SVÁTEK SLAVÍ
18. Milan
24. Jan
25. Ivan
29. Petr a Pavel
GRATULUJEME!